Knihovna
Prehistorickou minulostí Horňácka
Skutečnost, že se snažíme odhalovat minulé světy, není nic jiného než projev touhy nalézt sama sebe.
Katastry obcí Hrubá Vrbka a Malá Vrbka byly v archeologickém světle odjakživa zcela neznámé a to až do počátku 70.let. V roce 1970 byl uveřejněn sondážní zjišťovací výzkum "Žižkova stolu", který podnikl J. Tribula z Okresního muzea v Hodoníně s J. Ungrem, tentokrát z Regionálního muzea v Mikulově. Interpretace "Žižkova stolu" není jednotná. Uvažuje se buď o věžovité zřejmě dřevěné budově tvrzištního charakteru ze 13. - 14. století, nebo o vodním mlýnu stejného datování. V roce 1971 nahlásil F. Okénka a P. Pavlík Ústavu lidového umění ve Strážnici do té doby neznámou zaniklou středověkou vesnici v trati "Vojšice", ležící v kontextu "Žiškova stolu". Informace o lokalitě se dostaly jak k R. Snášilovi do Slováckého muzea v Uherském Hradišti, tak i ke Z. Měřínskému, současnému vedoucímu katedry archeologie v Brně. Oba dva výsledky povrchových sběrů v polovině 70. let publikovali. V neposlední řadě v roce 1991 o "Vojšicích" informoval v literatuře J. Pavelčík, tehdejší vedoucí arch. odděleni Slováckého muzea v Uherském Hradišti. Povrchovou prospekci provedl společně s uherskobrodským nadšencem, sběratelem F. Janečkem a to na základě upozornění M. Ševečka z Kuželova, který z polohy rovněž obdržel několik kusů keramických a kovových artefaktů.
V dnešní době území vrbeckých katastrů a jejich okolí sleduje povrchovými sběry archeolog - amatér Martin Ďuga z Hrubé vrbky. Význam jeho aktivit spočívá v objevení dalších a dalších pravěkých a nejen pravěkých lokalit, což bohatě dokumentuje jeho nashromážděný archeologický materiál. Lze konstatovat, že se na Horňácku projevily nové možnosti výzkumu, a tím pro širokou veřejnost vešla ve známost zcela nová fakta. Touto skutečností se v dané části horňáckého kraje odkrývá jeho minulost a historické kořeny - pro dnešní společnost tak důležité.
text:Michal Polák
